JŽ Olešnice (21.10.2018)

V takhle detailních terénech mi to nejde ještě víc než jinde. Na jedničku jsem se nesoustředila a nepohlídala jsem si dohledávku od jistého bodu (to údolí před kontrolou). Na K2 jsem si myslela, že ten průchod nad kontrolou půjde projít, a tak jsem to místo spodem podle srázu šla horem. To by byl dost nevýhodný postup, i kdyby ta skála šla projít, ale já jsem tam ještě k tomu udělala chybu, kterou v tomhle terénu dělám snad vždycky – to údolí jsem oběhla až úplně vrchem, běžela jsem zbytečně nahoru a zase dolů. Na K3 jsem se už trochu poučila a domapovala jsem si to, takže to byla jedna z mála povedených kontrol. Na K4 jsem chtěla běžet nahoru a do druhého údolíčka, ale nějak jsem to špatně spočítala a skončila jsem ve třetím. Měla jsem si všimnout té velké skály před kontrolou. Pětka byla v pohodě, podle paseky jsem to dohledala celkem bez problémů. K6 už tak v pohodě nebyla, začínalo mě to unavovat a prostě jsem neměla vůbec žádný plán, jen jsem běžela na směr a vzpamatovala jsem se až v bludišti kup a údolíček. Od sedmičky do jedenáctky tam nebylo moc co řešit, ale na K11 jsem nejspíš byla opravdu unavená, takže jsem si nevšimla, že to jde na K12 běžet i spodem, a zvolila jsem velmi zajímavý postup do kopce a z kopce. Ten zbytek jsem už nějak doběhla.